Zdar hroší kámoši!
Ambasáda. Ambasador v ptačím světě. To je něco nevídaného. Chápete to. Já ani náhodou. Jak je možné, že mi lidé o něčem takovém nemáme ponětí. Jak se to těm ptákům mohlo podařit před lidmi ukrýt. Ale to bylo. Teď je vše prozrazeno. Každý stát má ve městech své ptačí zastoupení. My, kamarádi hroší party už to víme. Ale už honem jdeme na pokračování tohoto příběhu.
Představení
„Vážená slečno Lojzičko, je mi nesmírnou ctí vám předat tento dopis. Pochází z naší rodné země. Veškeré pokyny máte uvnitř. Jelikož toho mám dnes na vyřizování opravdu hodně, musím se proto s vámi rozloučit. Moje asistentka s vámi vyřídí vše potřebné a nutné k zaznamenání o přijetí tohoto oznámení. Na shledanou ve Španělsku, slečno.“
Po těchto slovech se otočil a odešel z místnosti se stejnou vážností, s jakou přišel. Po jeho odchodu nastalo v místnosti hrobové ticho. Jenom na první pohled udivená Lojzička přemýšlí, až se jí kouří z hlavy.
„Jaké Španělsko? Co to blábolí ten panák. Nechápu. Fakt nechápu. Není to nějaký žert od hrochů? Určitě ano. Teď se tady objeví a budou se chechtat jak zjednaný. Jako bych je neznala, chásku jednu. Ale to jim tedy nedaruju. To tedy ne.“ Hudlá si stále dokola pro sebe, aniž si uvědomí, že poslední slova doslova křičí na slečnu asistentku.
Ta se zjevně lekla, protože ustoupila pár kroků zpět. Bylo však vidět, že je to profík. Rychle se z toho leknutí vzpamatovala a úplně klidným hlasem začala svojí řeč.
„Slečno Lojzičko, tady mám listinu, kde se mi musíte podepsat vlastním drápkem a tím stvrdit převzetí psaní,“ a podává jí misku plnou inkoustu. Již uklidněná Lojzička bez váhání ponořuje svojí nožku do misky a ťápancem stvrzuje převzetí.
Asistentka přistupuje k jednomu z těch zvláštních přístrojů a začala něco do něj ťukat. Stále však drží Lojzičin dopis pevně pod svým křídlem. U toho klepání do té kovové věci povídá nahlas.
„Potvrzuji převzetí zvacího dopisu slečně Lojzičce, bytem: Záda místních hrochů, ZOO.“
Dokončila plácání do přístroje, otočila se a povídá.
Lojzička je v šoku. Prožívá něco neskutečného a ohromujícího.
Tak nazdárek zase příště.