Zážitek na věky
Krátké šortky měla na konci roztřepené. Byla tak blízko, že konce nitek z riflových kraťasů ho šimralo po tváři. Upnuté tílko kopírovalo její dokonalé tělo. Nezmohl se na slovo. Srdce začalo bít jak zjednané. Nejenže ho cítil a myslel, že mu vyskočí, ale dokonce ho i slyšel. Nikdy v životě nezažil takový pocit. Nedokázal jí odpovědět na prosbu, protože v hrdle cítil knedlík, který mu v tom bránil. Mozek vysílal jasné signály:
„Vezmi si tu blbou houbu. Mně je k ničemu. Nestojím o ni. Je jen tvoje. Udělám pro tebe všechno na světě,“ ale ústa mlčela. Na spáncích cítil bušení, to jak rychle srdce bilo, tak mu pumpovaly obě žíly na hlavě.
Podívala se na něho dolů. Věděla o jeho vzrušení. Bylo zřetelné. Pocítila to samé. Nechala vzácnost, kterou před okamžikem objevila na stromě být. Ještě před chvílí by dala všechno na světě, aby tu houbu získala pro svůj projekt, ale teď.
Pomalu dosedla na jeho nohy, které se ani nepohnuly. Neprotestoval. Jenom bez hnutí na ni stále zíral. Přisunula se k němu do klína. Ucítila jeho vzrušení a hlasitě vzdychla. Uchopila jeho ruku a vložila ji pod své tílko. Pocítil pod svou horkou dlaní její malé prso a vztyčenou bradavku. Opět vzrušením zasténala. Začali se vášnivě líbat.
Najednou mu bleskově sundala triko a polibky směřovala na jeho hruď. Obratně ho celého vysvlékla. Dosedla na něho a začali se divoce milovat. Cítil, jak vstupuje do ráje. Postupně ho naučila objevovat různé polohy sexu, které tady pod tou zvláštní houbou probíhaly. Dvojice nevnímala okolí, čas ani prostor. Došlo k vyvrcholení obou zuřivě se milujících těl. Zpocený si ulehl vedle ní. Teď teprve se trochu uklidnil a dokázal ze sebe vysoukat.
„Vezmi si tu houbu. Já ji nepotřebuju. Je mi k ničemu. Ještě ani nejsem rozhodnutý, zda na tu blbou školu nastoupím.“
Usmála se na něho. „Děkuji za nádherné milování. Tolik vášně. Moc děkuji.“
Oblékla si tílko, kalhotky a šortky. Vstala. Z kožené tašky vytáhla cedulku a napínáčkem ji připnula těsně pod houbu. Sehnula se k stále vytřeštěnému Milanovi Zavřelovi a dala mu letmou pusu na tvář.
„Milane! Bylo to nejhezčí milování v mém životě. Ještě jednou děkuji.“ A odešla.
Seděl tam stále ještě úplně nahý a dokonale rozrušený.
„To přece nebylo žádné milování,“ pomyslel si s přihlouplým úsměvem, „ale pořádnej sex se vším všudy. Tohle jsem ještě nikdy nezažil. Vždyť to se podobalo těm pornofilmům, na které jsme koukali s klukama z gymplu…ale bylo to fantastický, nádherný, jedinečný.“
Stále mu to šrotovalo v hlavě a nebyl schopný rozumně přemýšlet. Po chvilce se trochu probral a začal se oblékat. Pak si uvědomil jednu věc.
„Vždyť já ani nevím, jak se jmenuje ta nádherná bytost. Prožil jsem to vůbec? Nebyl to jenom sen? Ty vole, mně se to jenom zdálo.“
Zase se začal přihlouple usmívat, protože věděl, že to nebyl jenom sen, ale skutečnost. Zhluboka dýchal a všude na sobě cítil stopu nádherné vůně té nejúžasnější dívky na celém světě. Kouknul na cedulku pod tou pro něho škaredou houbou a tam bylo napsáno: „Tereza Dálková.“
„Nejsi vůbec hnusná, ty houbo jedna. Vždyť ty jsi krásná. Co krásná? Ty jsi nejhezčí houba v Brdech. Kam se hrabe hřib. A kam se hrabou všechny ženský světa…na Terezu Dálkovou.“
Cestou zpět se mu přikradly vzpomínky na své velmi chabé zkušenosti s milováním. Uculoval se, když ho mysl přenesla do vlaku mezi Ostravou a Prahou jednoho podzimního podvečera.
Bohemians Praha vyhrála nad Baníkem Ostrava dva nula. Bylo to velkolepé. Celý vlak fanoušků byl proměněn v zelenobílé království. Zuřivě se oslavovalo a debatovalo nad právě proběhlým mačem. Klokani se dostali na čtvrté místo prvoligové tabulky, které by jim zajišťovalo postup do pohárové Evropy. Skalní „ultras,“ mezi kterými seděl v kupé také Milan Zavřel, byli již znaveni jak alkoholem, tak nekonečným vyřváváním různých chvalozpěvů na oslavu svého milovaného mužstva.
Slovo si vzal Luboš Kutil, nejmenovaný, ale pro všechny uznávaný šéf fanklubu Bohemky. Ostatní v kupé očekávali mohutný řev na oslavu vítězství, ale třicetiletý muž se na přítomné pouze usmál a polohlasem spustil.
„Máme ještě dost času do Prahy, tak bychom si je mohli zpestřit našimi milostnými zážitky. Co nato říkáte pánové a dámo?“
Nikomu se do toho moc nechtělo, takže žádné nadšení a aplaus se nekonaly. Pouze Bóža, brunetka s dlouhými vlasy, sedící u okénka, se na všechny zazubila a vesele nad tímto návrhem zavýskla. Chlapci se tomu nedivili, protože každý z fanklubu věděl o bohatých sexuálních zkušenostech dvaadvacetileté dívky.
„Začnou třeba naši mladíci, Kouďa s Milanem,“ nedal se odradit Luboš Kutil.
Kluci sedící u dveří se na sebe podívali. Oba byli rudí od studu po celém těle. Po chvilce hrobového ticha si vzal slovo Kouďa, z celé party největší Milanův kamarád. Horlivě vyprávěl jeho sexuální zážitek. Byl tak přesvědčivý, že v kupé vlaku nikdo ani nedutal. Milan znal svého kamaráda velmi dobře a nestačil se příběhu divit. Stále si jenom pro sebe opakoval.
„Proč se mi s něčím takovým nesvěřil? Proč? Teď to tady všem vypráví jako by se nechumelilo. Podrazák jeden.“
Další Kouďova slova už vůbec nevnímal. Klepal se strachy z toho, co bude následovat. Dělalo se mu špatně od břicha a cítil, jak mu pot pomalu stéká po zádech kamsi pod trenky. Ani si z té nervozity nevšimnul, že se jeho kamarád na něho během vyprávění ani jednou nepodíval.
„Ouhaaa. Ty jsi ale číslo Kouďo,“ s obdivem v hlase pronesla Bóža, jediná přítomná slečna mezi pány.
Po barvitém a velmi napínavém vyprávění se všechny zraky upnuly na Milana. Myšlenkami kdesi na Marsu doslova špitnul.