U hrochů se chystá zvrat situace. Pojďte na to. Já už se nemůžu dočkat. Příběh Video pokračuje.
Zvrat
Pan Vejvoda bere telefon a vytáčí Terky číslo.
„Dobrý den pane Vejvoda. Tak co jak probíhá konkurz. Nebo že by další inzerát? To by bylo skvělé. Inzerátů není nikdy dost,“ zvesela se ozvala Terka.
„Ale kdeže. No víte. Jak bych to nejlépe řekl. Něco se trochu změnilo. Myslím, že tu určitá šance asi je, i když vám nechci dělat plané naděje,“ pokračoval pan Vejvoda.
„Vůbec nevím, o čem mluvíte? Můžete být prosím trochu konkrétnější? Myslíte to moje vystoupení v díle o hroších? Mně to přece vůbec nevadí. Když tam nebude hrát Klárka a Tomík tak mi to je úplně jedno. A potom ani nevím, zda bych byla vhodná osoba na ten díl, když tam ti dva nebudou. Myslím, že by to nedopadlo dobře, ale to je moc složité vysvětlit.“
„Slečno Terezo, vy mi vůbec nerozumíte. Já myslel právě ty vaše děti. Pan režisér by se rád s nimi sešel. S oběma najednou a nejlépe v ZOO. Myslíte, že by to šlo zřídit? Prosím,“ nedal se odbít pan Vejvoda.
„Ježíši! To jste nemohl říci hned. Jasně, že to zařídím. No to je skvělá zpráva. Ani nevíte, jakou jste mi udělal radost. Jdu to udělat hned,“ vychrlí na něj Terka.
„Počkejte, Terezo, nezavěšujte, prosím. Terezo! Terezo? Jste tam ještě?“
„Ona zavěsila. Chápeš to?“ Povídá celý rozčarovaný režisérovi.
„To nevadí hlavně, že zařídí schůzku. Takže to klaplo, ano.“
Než stačil pan Vejvoda odpovědět, zvoní mu telefon.
„To jsem znova já, Tereza. Já jsem se zapomněla zeptat, v kolik a kde byste se chtěli s nimi sejít. Moc se omlouvám, ale trochu jste mě překvapil.“
„Ne, ne, nic se neděje. Dnes v 5 odpoledne v pavilonu krokodýlů. Bude se tam točit první díl, tak by si chtěl rejža něco vyzkoušet přímo tam. Kdyby to nevyšlo, tak mi prosím brnkněte, ale už nás trochu tlačí čas, tak by bylo bezva, kdyby to klaplo.“
Následovalo rozloučení a Terky souhlas.
Terku polilo horko, které vystřídala zase zima. Stále tomu nevěřila a byla moc šťastná.
„Tak oni si zahrají ve filmu, no to je teda něco. Splní se jim to přání. Já mám takovou radost, jako bych ten konkurz vyhrála já,“ mluví si pro sebe nahlas.
„Co se ti tak úžasného povedlo? Jsi celá rozzářená,“ neušlo Terčino chování kolegům v práci.
„Ale nic, jen mi vyjde ten rozhovor s tím ošetřovatelem krokodýlů v ZOO,“ použije okamžitě malou lest Tereza a pokračuje.
„To mi připomíná, že musím jít, abych ho tam u krokodýlů ještě stihla. Vyřiďte to prosím šéfovi, díky a čau,“ a upaluje z redakce pryč.
Už ve čtyři se všichni schází u hrochů. Tomíkovi se proměna povedla tak byli nesmírně šťastní a nic jim nebránilo vyrazit do pavilonu krokodýlů. Šla s nimi pouze Tereza a samozřejmě komplet ptačí letka. Jarda se Slávkem a Maruškou zůstali doma. Těm dvěma se nepodařilo proměnit a Jarda s tím filmováním moc nesouhlasil tak se radši bavil s hrochy.
Všichni dorazili do pavilonu už v půl. Nesmírně se nudili a tak si začali hrát, přesně tak jak jsou zvyklí. Ani si nevšimli, že nad pavilonem už přichází režisér, pan Vejvoda i kameraman. Už z dálky si jich všimnou a pan Vejvoda začal křičet,
„slečno Terezo,“ ale v mžiku ho rejža okřiknul,
„psssst, ticho, nekřič a neruš je. Mirku, Mirku kamera. Toč to, toč to.“ Šeptá na oba tak, aby ho nikdo neslyšel.
„Kamera. Jedem,“povídá kameraman a začíná točit.
Tak zas příště. Těšte se. Co můžou točit a co všechno vidí. Zkuste nám o tom něco napsat. Kdo bude nejblíže, získá razítko jednoho našeho hrošího kamaráda. Tak,
Ahooooooooooooooooooooooooooooooooooj !!!!!!!!!!